Stavění májky patří k rozšířeným zvykům nejen na Hlučínsku. Průběh a podoba této tradice se na různých místech liší, základní principy jsou ovšem stejné.
Májky se stavěly především svobodným dívkám, aby symbolicky naznačovaly, že by se měly do roka vdát. Stavěly se večer před 1. květnem, obvykle přímo u domu dívky, která měla být „vdavekchtivá“. Mládenci stavěli májky i před domy svých vyvolených.
Kromě individuálních májek, se kterými se v současnosti setkáváme již jen velmi zřídka, se na Hlučínsku v každé obci udržuje zvyk obecní májky.
Stavění májky patří k rozšířeným zvykům nejen na Hlučínsku. Průběh a podoba této tradice se na různých místech liší, základní principy jsou ovšem stejné.
Májka je tradičním symbolem jara. Před 1. květnem chlapci obvykle připraví strom – nejčastěji smrk – a jeho vrchol ozdobí, někdy připevní i břízu. Strom zdobí pentlemi a zavěšují na něj dekorativní věnec.
Májky se stavěly především svobodným dívkám, aby symbolicky naznačovaly, že by se měly do roka vdát. Stavěly se večer před 1. květnem, obvykle přímo u domu dívky, která měla být „vdavekchtivá“. Mládenci stavěli májky i před domy svých vyvolených.
Májová slavnost v Píšti po roce 1939
Májku bylo potřeba bedlivě hlídat, aby ji někdo nepoškodil, nezboural, neukradl špičku nebo věnec. První noc po postavení májky ji musel nastávající ženich střežit. Pokud došlo ke zbourání nebo ukradení májky, bylo to považováno za ponížení.
Kromě individuálních májek, se kterými se v současnosti setkáváme již jen velmi zřídka, se na Hlučínsku v každé obci udržuje zvyk obecní májky. Tu staví nejčastěji členové obecních spolků a akci doprovází bujaré veselí. Akce je někdy spojena i s „Pálením čarodějnic“. Také zde bývá uplatňován zvyk bourat májku v sousední vesnici. Nezřídka se tak stává, že májka v obci nevydrží ani jednu noc.
Tradičně se májky kácely na konci května.
Stavění májky ve skanzenu v Bolaticích
