Vánoce

Vánoce byly v minulosti hlavně křesťanským svátkem, který oslavuje narození Ježíše Krista. Vánocemi se pojí řada zvyků, z nichž některé se udržely do současnosti.

Štědrý večer nebolije dnem půstu. Během dne se nejedlo a aby děti vydržely bez jídla až do večera, slibovali jim rodiče, že uvidí zlaté tele nebo zlaté prasátko. Jakmile vyšla na obloze první hvězda, začalo se večeřet. Jídla mělo být oproti jiným dnům hodně. Na stole nechyběla hrachová polévka, ovoce čerstvé i sušené. Na Štědrý den se dodržoval půst, proto se nejedlo maso. Místo toho byla povolena ryba. V chudých rodinách si lidé mohli dovolit koupit naloženou rybu – zavináče, někdy na večeři stačily jen brambory uvařené ve slupce nebo krupicová kaše. Tradičním vánočním pokrmem na Hlučínsku byla sladká černá omáčka, kterou místní nazývají mačka nebo vilijova mačka. Jejím základem je vývar z kořenové zeleniny, švestková povidla a ořechy. Také se pekly koláčky nadívané mákem a potřené medem, kterým se říkalo papučky. Zbytky od večeře se nosily hospodářským zvířatům, aby přinášela dobrý užitek.

Po večeři se rozdávaly dárky. Pod stromečkem děti našly jablka, ořechy i hračky vyřezané ze dřeva. V bohatších rodinách i nové oblečení nebo boty. Na stromečku visely ozdoby z papíru, ze slámy nebo sušené ovoce.

 Momentka u vánočního stromku ze 40. let 20. století.

Hodně lidových zvyků, které se na Štědrý den dodržovaly, souvisely s předvídáním budoucnosti. Dobré zdraví se vyzvídalo z rozkrojeného jablka, když se ukázala hvězdička z jadérek, nebo ze zdravého jádra v rozlousknutém ořechu. Dívky házely za sebe boty, aby zjistily, co je čeká. Jestli špička směřovala ke dveřím, měla jít dívka z domu. Pokud ke dveřím mířila pata boty, měla zůstat.

Dívky také chtěly vědět, jestli je čeká svatba. Potmě si nabraly dřevo do kamen a potom spočítaly kolik polínek mají. Sudý počet znamenal, že se budou vdávat. Nebo si do každého rožku kapesníku zavázaly jméno chlapce, o štědrovečerní noci si daly kapesník pod hlavu a ráno u kapesníku rozvázaly jeden uzel. Jméno, které tam bylo napsáno, patřilo budoucímu manželovi.

Osud se zjišťoval i tak, že se rozehřálo olovo, které se poté vylilo do vody. Olovo ztuhlo a vytvořilo různé tvary, podle kterých se předpovídalo, co rodinu čeká.

Bohatství rodiny měly udržet šupiny z ryb, které si ženy schovaly. Muži zahrabávali skořápky ořechů pod ovocné stromy, aby zajistili dobrou úrodu.

V druhé polovině 20. století se změnila skladba štědrovečerních pokrmů – začíná převažovat bramborový salát a kapr, vaří se rybí polévka, peče se vánočka a cukroví. Na vánočním stole se objevují mandarinky a pomeranče. Dětem přibývají pod stromečkem dárky, které podle tradice naděluje Ježíšek.

Betlém v kostele sv. Vavřince v Píšti

V dnešní době se Vánoce slaví hlavně v rodině. Někteří lidé navštěvují kostely, aby se podívali na vystavené betlémy a hezkou vánoční výzdobu. Pokrmy na štědrovečerní večeři jsou různé, kromě kapra a bramborového salátu se na stůl dostává i smažený kuřecí a vepřový řízek, losos a jako příloha bramborová kaše. Z polévek se ještě drží hrachová a čočková, v menší míře rybí polévka. Ovoce na stole může být i tropické – mandarinky, pomeranče, ananas a další. Na Hlučínsku se ještě v některých rodinách vaří tradiční sladká černá omáčka, ke které se jí kapr.

Ze zvyků se vrací lití olova, v některých rodinách se pouštějí lodičky, dávají se peníze pod talíře nebo kapří šupiny, prostírá se jeden talíř navíc pro případnou návštěvu.